DNEM 2006: Ještě nevíme

21. března 2007 v 20:05
27. května 2006
Na DNEM se nikomu nějak nechtělo, takže jsme nakonec vyrazili jen ve složení já a Kamča. Při registraci jsem do kolonky název týmu napsal Ještě nevíme s tím, že to později změníme. Nakonec jsme ale usoudili, že pro náš tým je tento název velmi příznačný a tak jsme ho ponechali. Rovněž jsme naznali, že důležité je nepřecenit vlastní síly a namísto kategorie expertů jsme zvolili méně náročnou kategorii dospělých. Na děti náš věkový průměr už bohužel nestačil.

Krátce před devátou jsme na medláneckém letišti, kde se postupně objevuje řada známých tváří. Brzy doráží i Prahory. Dáváme se do řeči s Marťou, která zde je tentokrát pouze jako doprovod svého týmu, protože se pro nemoc na poslední chvíli nechala nahradit, což ji teď, když už je jí trochu lépe, očividně mrzí.
Doba plánovaného startu už dávno minula a pořád se nic neděje. Přichází jeden z organizátorů a sděluje nám, že letadlo, které mělo shodit zadání první šifry, pro špatnou viditelnost bohužel nepřiletí a plánuje se náhradní start. Ovšem za několik minut poté se přesto letadlo objevuje. Párkrát kolem nás zakrouží a pak sebou plácne do pole kousek před nás. Nastává hromadný běh
směrem k místu havárie, jemuž následuje hromadná diskuze o tom, co nám tím rozbitým modelem asi pořadatelé chtěli sdělit. Až přichází trochu nešťastný modelář a vysvětluje nám, že letadlo mělo spadnout asi o 100 metrů dál, ale nějak to nevyšlo: "... takže prosím vás dělejte jako kdyby to přistálo támhle" a ukazuje směrem ke skupině keříků. Tam konečně objevujeme zadání první šifry.

1 Počítání nožiček - medlánecké letiště

Marťa nám navrhla, že by šla alespoň chvilku s námi. Takovou posilu pro náš bídný tým vítáme s nadšením. Vzápětí toho však trochu litujeme, když první šifru tahle Prahora řeší asi za čtyři a půl sekundy následujícím stylem: "No, tak co... třeba spočítat nožičky... 364,9... Je tady někde blízko taková kóta? Aha, tady. Tak tam jdeme." V tu chvíli mám obavy, že já a Kamča budeme v týmu tak nějak zbyteční. Přesto Marťu připisujeme do oficiální sestavy s tím, že název týmu možná později změníme na Marťa a doprovod.
Při přesunu na další stanoviště se dopouštíme zcela zásadní chyby - svěřujeme mapu Kamče. Po pěkné procházce po okolí a návratu z několika slepých uliček běžím napřed, abychom trochu dohnali nabranou časovou ztrátu.

2 Neúplná mapa - Bosyně

Druhá šifra nás ani na chvíli nezaskočila. Ještěže jsem vzal pauzáky. Na jeden překreslujeme zadání a po chvíli nacházíme odpovídající čáry na mapě.
Jako výrazně náročnější úkol se ukazuje hledání následujícího stanoviště. Tady to pořadatelé bohužel trochu nezvládli, protože bod vyznačený na mapě je tak o půl kilometru mimo. Spolu s řadou dalších týmů pročesáváme široké okolí. Asi po hodině marného hledání někdo volá organizátorům a konečně tak získáváme přesnější určení polohy. I zde ale záludně ukrytou šifru hodně dlouho hledáme mezi hloučky luštících týmů. Nakonec ji nachází Kamča.

3 Had - rozcestník u Velké Baby

Podle počtu zoufale vypadajících týmů usuzujeme, že časovým ztrátám ještě není konec, což se bohužel ukazuje jako správný předpoklad. Zkoušíme všechno možné. Já i Marťa se nezávisle na sobě hodně přibližujeme správnému řešení, když doplňujeme abecedu do řádků a snažíme se číst ve sloupcích. Později se smějeme, když si vzájemně ukazujeme úplně stejné obrázky. Posunout písmena ve středech oblouků jen o jeden znak místo dvou nás ale bohužel nenapadlo. Vysvobozuje nás až nápověda asi po dvou hodinách. Vypadá to, že i přes posilu v týmu nedojdeme. Jako obvykle.

4 Mapa - rozcestník u boudy U boudy

U rozcestníku u boudy U boudy nacházíme kousek mapy, který podezřele přesně odpovídá naší doporučené turistické mapě. Nicméně tušíme, že někde bude rozdíl, který se ukáže jako klíčový. Rozdělujeme si mapu na tři díly a po pár minutách skutečně objevujeme modrou tečku, která je v nalezené mapě navíc. Lokalita odpovídá předpokládané trase, takže bez váhání vyrážíme na místo.

5 Právní text - jezírko poblíž Mniší hory

Podle nálepek na dalším stanovišti zjišťujeme, že jsme mezi posledními týmy, což nás vzhledem k zákysu na třetí šifře příliš nepřekvapuje. Právní text nejprve svěřujeme Kamče, protože to je její doména. Pak si ale všímáme tučně vytištěných písmenek a společně vypisujeme. Když už máme poměrně velký kus smysluplného textu, napadá Marťu, že by to mohl být popisek ze zadní strany mapy, kde ho skutečně objevujeme u hesla Netopýrky.

6 Tisícovka a víčko od lahve - Netopýrky

Jako správný informatik ihned používám víčko ke kreslení různých kružnic a měření různých vzdáleností na tisícovce. Marťa však po chvilce zmiňuje, že na druhé straně tisícovky je Palacký a že Palackého vrch je odtud kousek. "No ale co to víčko?" namítám. "To je nejspíš ten vrch," dostávám odpověď. Opouštím tedy své sofistikované exaktní metody řešení a připravuju se k běhu do vrchu, protože série rychlých úspěchů nás sice povzbuzuje, ale čas se nám krátí. Ještě chvíli přemýšlíme, zda experti mají v obálce jen tisícovku nebo jen víčko...

7 Bludiště - Palackého vrch

Na Palačáku nacházím sedmou šifru a běžím dolů na místo srazu. Holky mezitím náhodně objevily a hned taky vyřešily osmou šifru. Takže teď už musíme jen z bludiště pro pořádek nějak vykoukat komínský hřbitov. To zvládáme za pochodu.

8 Neúplný psací text - komínský hřbitov

Komínský hřbitov už jen míjíme a míříme na autobus do centra, protože další stanoviště je u JAMU. Potkáváme Pralinky zvlášť, které soutěží mezi experty a evidentně jsou v čele startovního pole. Když nás vidí, na chvilku znervózní, než si všimnou našich zelených stužek (jednotlivé kategorie byly rozlišeny barevnými stužkami) a jeden druhého utěšuje slovy: "Neboj, to není nepřítel." Na autobusové zastávce se setkáváme s dalším zeleným týmem. Dozvídáme se, že byli první, pak ale špatně interpretovali orla na tisícovce a místo na Palackého vrch vyrazili do centra na Orlí. Je nám jich líto, ale jinak nás jejich omyl dost pobavil.

9 Sedmička a další čísla - fontána před JAMU

Na devátém stanovišti jsme už mezi prvními deseti týmy. Sláva. U této šifry si Kamča jako první všímá, že z textu v sedmičce je třeba vzít každé sedmé písmeno. Vyrážíme na Starobrněnskou 7 pro informace k vyřešení druhé části šifry. Správně předpokládáme, že potřebujeme šifrovací klíč. Zkoušíme různé nápisy na domě, ale nic nevychází. Po pár minutách si jdu prohlédnout dům z větší dálky a objevuju letopočet na štítu. Bohužel dělám chybu ve výpočtu, takže mi vychází nesmysl. Až o pár desítek minut později Marťa letopočet zkouší znovu a dostává správné řešení. Časový limit na hru je už u konce, přesto ale pokračujeme na další stanoviště.

10 Fotky Petrova a mapa - podloubí u Dominikánského náměstí

Správně odhadujeme, že ke čtyřem fotkám Petrova máme najít místa, ze kterých byly pořízeny. Na nich najít čtyři obrázky, ty na mapě pospojovat a získaný průsečík dá cílové místo.
Vyrážím se proběhnout kolem Petrova. Holky zůstávají na místě a snaží se v šifře objevit ještě něco dalšího. Podařilo se mi objevit tři ze čtyř míst, ale lístečky s obrázky, které zde měly být, jak jsme se později dozvěděli, už mezitím asi někdo sesbíral. Jelikož jsem nevěděl, že mám hledat lístečky, vzal jsem objekty, které byly po ruce. Na Kapucínského náměstí byl krásný billboard s rybami, v Denisových sadech strom a lampa, na třetím místě cedule s úplně stejným ptáčkem jako byl ten u mapy... Čtvrté místo se mi ale objevit nepodařilo ani při třetím kolečku kolem Petrova.
Vracím se na Dominikánské náměstí a ze získaných informací se pokoušíme odhadnout pravděpodobné umístění dalšího stanoviště. Celkem pochopitelně se nám to příliš nedaří. Navíc je značně podezřelé, že ryby a ptáček jsou na stejné straně mapy.
Tady to vzdáváme a míříme do Lužánek, kde je cílové shromaždiště. Dozvídáme se, že mezi pokročilými a experty nikdo nedošel. Navíc jen pár týmů došlo dál než my. Tak jsme nakonec přece jen nebyli úplně marní.

Závěr

Škoda jen toho třetího stanoviště. Kvůli chybě ve druhé šifře jsme ztratili spoustu času neúspěšným hledáním. Navíc řešení třetí šifry nám přišlo trochu zvláštní. Posunout vzdálenější písmena o více znaků bylo rozhodně přirozenější. Celkem jsme tak přišli nejméně o tři hodiny, což bylo, vzhledem k času na celou hru, moc. Přes ostatní stanoviště jsme procházeli převážně hladce a nebýt tohoto zákysu, možná bychom konečně (poprvé) došli do cíle.
Jinak jsme si ale hru báječně užili. Šifry byly snadné a přesto zábavné, a párkrát se nám je navzdory původním předpokladům podařilo vyřešit dřív než na ně přišla Marťa. Příště určitě přijdeme zas.

Odkazy

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 skinny stretch jeans skinny stretch jeans | E-mail | Web | 11. ledna 2010 v 21:17 | Reagovat

Thank you for the article. I find that blogging is replacing main stream news for many gay people.

2 blue blue | E-mail | Web | 31. května 2010 v 16:29 | Reagovat

what a great thing to do a href="http://www.donnanna.info/hjc-motorcycle-helmets.php">motorcycle spares</a>

3 Cheap Christian Louboutin Cheap Christian Louboutin | E-mail | Web | 15. prosince 2010 v 8:13 | Reagovat

*The more you learn, the more you know.

4 Wiley29Chasity Wiley29Chasity | E-mail | Web | 22. září 2011 v 21:16 | Reagovat

People deserve good life time and <a href="http://bestfinance-blog.com/topics/personal-loans">personal loans</a> or credit loan will make it much better. Because people's freedom depends on money state.

5 Street view Street view | Web | 26. června 2017 v 9:11 | Reagovat

•    I've read all your information that you shares in your article and I really love it. Thank you for sharing this post. I appreciate it.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.