Kuchyní a koupelnou 2007

11. října 2007 v 17:14 |  Šifrovačky
Původně to měla být taková klidná oslava narozenin. Něco pojíst, popít, trochu si zazpívat. Jenže jak si člověk do bytu pustí někoho z Prahor, hned z toho kouká nějaká lumpárna. Tak jsem se zcela neplánovaně stal obětí šifrovací hry ve svém vlastním bytě.

Na startu jsem tentokrát byl sám. Naštěstí to po Jičínské fázi Bezvíčku pro mě není zcela neznámá situace a zocelen touto zkušeností jsem byl připraven na všechno, co se od Toma a Marti dá čekat. Všichni své dary předali nějak úhledně zabalené, případně jen tak, aniž by nějak zásadně bránili přístupu k nim. Jedinou výjimkou byl Pavel, od kterého jsem dostal takto (tady bude foto) zašifrovanou láhev vína. Sice tím většinu hostů i mě samotného zabavil na velkou část večera, ale za to ke konci večera nebylo moc co pít. No a pak samozřejmě Hanžlovi. Jejich darem, který bych se téměr neostýchal nazvat darem dunajským, byla obálka tvářící se jako blahopřání. Brzy jsem ale zjistil, že pod nevině vyhlížejícím obalem se skrývá úvodní šifra záludné hry.

Stanoviště 1: Blahopřání

Přestože organizátoři z URL zákařeně odstranili označení protokolu, vydedukoval jsem, že s největší pravděpodobností půjde o HTTP a zamířil ke svému počítači, abych si tuto teorii potvrdil. A taky že jo. Fotka Marti v mé vlastní ložnici mě pravda trochu zaskočila, ale nedal jsem na sobě nic znát. Hbitě vyrážím na stanoviště a šifru pod polštářem hravě nacházím.

Stanoviště 2: Tabulatura

Tabulatura vypadala na první pohled povědomě. Přesto ale pro jistotu využívám výhodu domácího prostředí, jdu ke své kytaře a skladbu si přehrávám. Jde mi to až podezřele dobře. Jako bych to už někdy hrál. Odhaluji Nohavicovu píseň Zatímco se koupeš a jdu hledat do koupelny. S ukrýváním šifry si zde organizátoři nedali příliš práce. Zřejmě v těchto místo nepředpokládali vysokou koncentraci náhodných kolemjdoucích.

Stanoviště 3: Jídelní lístek

První zákys. Zde poznávám výhodu indoor šifrovacích her. Oproti TMOU člověk na stanovišti prakticky vůbec nevymrzne. Tato šifra obsahovala Trójského koně. Každou položku jídelního lístku totiž čárky rozdělují na jeden až čtyři úseky. Jasná známka Morseovky. Když však vychází OTGMM, začínám mít podezření, že to nebude správné řešení.
Po několika marných pokusech si konečně všímám označení lístku - PRO HONZU, tedy pro mě. A v tom mi to dochází. Podtrhávám si v textu vegetariánská jídla. Je jich tu hodně a to nebude náhoda. Tímto dodatečně děkuji Honzovi z Albert Stallone za konzultaci ohledně obsahu masa v GORDON BLEU.
První krok by tedy byl. A co dál? Že by vybrat písmena podle ceny? Nejprve zkouším vybírat podle cifer - tedy pro 59,- beru páté a deváté písmeno. Začátek HK nevypadá příliš nadějně. Zkouším tedy brát 59. písmeno. Z hrachové kaše a bramborových noků mám HL. Že by HLEDEJ? Ověřuji, jestli šesté písmeno je J. Je to tak! Mé tělo se zaplavuje endorfiny. Dál už je to rutina. Zjišťuju, že mám hledat v kytaře. Situace se trochu komplikuje tím, že v bytě mám momentálně kytar několik. Zkušeně však nejprve mířím k té své a šifru uvnitř opravdu nacházím.

Stanoviště 4: Zeměpisná

V šifře ihned bezpečně identifikuji Karlovy Vary a také Českou Lípu, kde jsem strávil dlouhá léta svého mládí (jojo, to byly časy). Se zbytkem už mám problémy. Po delším přemýšlení přiřazuji Adamov k číslu pět. Čtyřka mi připadá jako znojemská okurka, ale umístění moc nesedí. Nicméně z K_Č_A se zdá, že výsledkem bude KOČKA. Chvíli přemýšlím, kde mám v bytě kočku, až mi Pavel radí, že támhle za mnou a ukazuje na umělecké dílo od mé milované sestřičky, na které bych býval málem zapomněl. Tímto děkuji Železovi, který správně identifikoval okurku jako kyj (a tedy Kyjov) a číslo dvě jako Otrokovice, čímž mě utvrdil ve správnosti celého řešení. Šifra za obrazem vážně byla.

Stanoviště 5: ACH JO

V rámci oslav postupu na další stanoviště zpíváme nakolik více i méně oslavných písní. Šifra mezitím obíhá mezi hosty mé narozeninové oslavy, která se již stačila zvrhnout v šifrovací šílenství. Pak se vrací zpět ke mě, abych si konečně mohl vzpomenout, že ACH JO je název jedné z mých oblíbených knih, kterou mám dokonce ve své literární sbírce. To je ale náhoda. Ze zadaných pozic na stránkách skládám TIKAL. Otevírám krabici s hrou a vida, další šifra.

Stanoviště 6: Azbuka

Na předposledním stanovišti na mě čeká jasná Vigenerova šifra, ovšem v azbuce, čímž se to trochu komplikuje. Organizátoři mi naštěstí ve své vlídnosti povolují přístup na Internet. Jakkoli je 28 krásný věk, k dvanácti, kdy jsem se ještě učil Rusky, je to přecejen dost daleko. Počítání modulo 33 mi z počátku činí mírné potíže, ale řešení se přecejen objevuje. V něm přání všeho nejlepšího a místo cílového stanoviště.

Cíl

V pračce nacházím krásnou bonsaj, což mě utvrzuje v tom, že jsem zde první. Konečně hra, kterou jsem došel do cíle.

Závěr

Hra mě moc bavila. Šifry byly pěkné a stanoviště zvolená rafinovaně. Doteď mi vrtá hlavou, jak se na ně ty šifry dostaly. Organizátorům tímto moc děkuju a zítřkem počínaje pro ně na oplátku začínám připravovat hru Komorou a komínem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sergei Sergei | E-mail | Web | 29. června 2012 v 11:08 | Reagovat

No jasně souhlas

2 Mike Mike | E-mail | Web | 20. listopadu 2013 v 20:36 | Reagovat

Jsi skvěle1 chodedced HM reklama..Lepšed než Freja.)Ale teda, vypade1š drsňe1cky..Tak tě ani nezne1m.)P.S.:Fotky do Evči D. jsou DOKONALdd!Me1š skvělej knedr :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.